Instalace Arch Linux

Fri, 13. February 2009 - před 547 týdny | Napsal : Arteal v kategorii Linux desktop

Rád bych se tu podělil o pár postřehů o instalaci Arch Linuxu na mem i686 stroji :]

ArchLive a WPA připojení

Prvním (potencionálním) problémem bylo to, že se do instalace pouštím pouze s bezdrátovým připojením a to ještě s WPA šifrováním. Ale Arch byl na toto skvěle připraven, takže po shromáždění pár informací od pana Googla jsem si vytvořil konfigurační soubor pro mojí Ganja síť v /etc/wpa_ganja.conf : ctrl_interface=/var/run/wpa_supplicant eapol_version=1 ap_scan=1 fast_reauth=1 network={ ssid="Ganja" scan_ssid=0 proto=WPA key_mgmt=WPA-PSK pairwise=TKIP group=TKIP psk="tajneheslovplaintextu" } a to poté "zapnul" spuštěním # wpa_supplicant -Dwext -iwlan0 -c/etc/wpa_ganja.conf A ještě si vyžádal (v jiné konzoli, wpa_supplicant nesmíme přerušit) od routeru DHCP : # dhcpcd wlan0 Toto nastavení je celkem snadno dohledatelné, ale uvádím ho pro ůplnost a hlavně pro vlastní ůčely :)

Čemu se při instalaci určitě vyhněte je oficiální český mirror, čili fpt.sh.cvut.cz jako základní repositář.Má totiž problém s "package listy", takže když pak budete chtít nainstalovat např. firefox, tak vám nabídne neexistující balíčky, které samozřejmě nestáhne ani ze svého, ani z jiného repositáře. Já jsem si vybral jako výchozí mirror německý ftp.hosteurope.de a jsem spokojen :)

Dále, ostatně jako celou dobu postupuji optimálně podle ArchWiki::Beginner's Guide
V /etc/rc.conf jsem si zvolil toto nastavení: LOCALE="en_US.utf8" HARDWARECLOCK="localtime" USEDIRECTISA="no" TIMEZONE="Europe/Prague" KEYMAP="cz" CONSOLEFONT= CONSOLEMAP= USECOLOR="yes" #... HOSTNAME="shavo" #... MODULES=(!snd_pcsp) #... (Pozn. kdyz jsem tipoval že by KEYMAP mohlo být spíš "cs", užil jsem si s OpenBoxem hodně zábavy, azbuka a různé šílenosti to psalo, nedoporučuju :D, MODULES=(!snd_pcsp) nám vypne PC Speaker, nesnáším totiž když na mě speaker řve, pokud tedy speaker chcete, tak toto vynechejte)

Zbytek instalace je dosti intuitivni, takze k nemu neni moc co dodat. Jediné, co mi došlo trochu otravné je to, že nejdřív člověk použije celkem chytrý skript na rozdělení partition a poté si sami musíte psát /etc/fstab, no na druhou stranu to zase takový boj není :)

UPDATE : : nová verze instalátoru(2009.02) vytvoří /etc/fstab sama :)

Nastavení X serveru

Nyní se přeneseme do situace, kdy jsme ůspěšně nainstalovali a nabootovali Arch Linux a pouštíme se do instalace DE
Podle Beginner's Guide je vše srozumitelně (a hlavně funkčně) sepsané, takže jedeme víceméně stále "copy & paste", sranda začíná až u rozložení klávesnice pro X :
Jelikož jsem si zvolil aktivní hotplugging, tak jsem si podle návodu zkopíroval soubor 10-keymap.fdi a pustil se do jeho ůpravy. Docela dobrou chvíli mi trvalo než jsem zjistil jaké hodnoty zde opravdu chci mít, nakonec upravené řádky vypadají takto: cz,en ,winkeys Nicméně si jsem si téměř jistý že opravdu správné nastavení rozložení mi zajišťuje až KDE. Pokud o této věci zjistím víc, tak se to tu určitě objeví.
Nyní je nejlepší doba si vyzkoušet xorg.conf, který jsem si nechal vygenerovat příkazem Xorg -configure.
A pokud chci aby X-server fungoval podle mých představ a to je rozlišení 1440x900 a podpora DRI je potřeba upravit tyto řádky : Section "Monitor" #... Modeline "1440x900_60.00" 106.47 1440 1520 1672 1904 900 901 904 932 -HSync +Vsync Modeline "1440x900_75.00" 136.49 1440 1536 1688 1936 900 901 904 940 -HSync +Vsync EndSection Section "Device" #... Option "DRI" "true" EndSection "Screen" #... SubSection "Display" Viewport 0 0 Depth 24 Modes "1440x900" EndSubSection EndSection Section "DRI" Mode 0666 EndSection (Pozn. #... je pouze zástupná značka pro různý obsah, který byl, v mém případě, správně vygenerovaný a není třeba jej měnit)
Nyní by jsme měli mít přípravený X server a můžeme pokračovat přímo balíčky pro DE

Instalace desktopového prostředí

A vemem to, jak se říká, z ostra : pacman -S ttf-ms-fonts ttf-dejavu ttf-bitstream-vera pacman -S zlib shared-mime-info pacman -S kde Nyní si upravíme konfigurační soubor /etc/rc.conf tak, aby mám spoštěl potřebné daemony hned při bootu :
DAEMONS=(syslog-ng hal network netfs crond alsa kdm) No a buď rebootujeme do KDE, nebo si ho prostě pustíme a to takto : /etc/rc.d/hal start /etc/rc.d/kdm start No a nyní máme již systém funkční a můžeme se kochat novým KDE 4.2 :)


Velice zajimavou možností(jak je popsáno zde) je nespouštět KDM jako daemona, ale přímo z initu(Aby jsme se pak mohli například přihlásit do konzole pokud nám "mrzne" KDM, což se stát může :), upravíme tedy /etc/inittab : # Boot to console #id:3:initdefault: # Boot to X11 id:5:initdefault: # Example lines for starting a login manager #x:5:respawn:/usr/bin/xdm -nodaemon #x:5:respawn:/usr/sbin/gdm -nodaemon x:5:respawn:/usr/bin/kdm -nodaemon5:initdefault: A taky /etc/rc.conf : DAEMONS=(syslog-ng hal network netfs crond alsa !kdm)

Pár poznatků na závěr

Jde o bodový seznam, hlavně rozdílů oproti Ubuntu/Debianu, které jsem doteď používal :
  • Amarok je v balíčku amarok-base - chvíli mi trvalo než jsem ho našel
  • Flash je v balíku flashplugin, jelikož Arch není tak striktní v otevřenosti jako Debian(-nonfree)
  • xine je šikovný, ikdyž hlásí, že ESD není dostupný, tak si s více zvukovými zdroji poradí bez otazek :]
  • balíček nainstaluji pomocí pacman -S[balíček], update balíčků pomocí pacman -Syy
  • KDE 4.2 je pěkné a použitelné :]

K tomuto článku doposud nebyl napsán žádný komentář

Google Plus

Kategorie

Odkazy