O trávě o slunci

Wed, 30. July 2014 - před 276 týdny | Napsal : Arteal v kategorii Thinks

Bylo, nebylo. Ono to spíš nebylo, leč slunce tam svítilo.


Mezi mihavými stíny posledních dosahujících listů z protilehlého stromoví, na krásně punkové lavičce, sedělo při stole, který měl tu čest, že se již neopíral o futra, ale byl opěrkou pro loktě svírající zrzavé české chleby, stáčené v přistavené osvěžovně punkových rozměrů. Na nohou z cykloceli, dvě lavice mu pomáhali.


Na straně jedné, hospodská stěna se střechou příkrou, pravděpodobně věžatou. Bez obsluhy, přesně jak živá punkovost káže. Konec bloku, po pravici ukazujíc krásy pavlače, čtyři patra prosuleněných výběhů pro šťasné pavlačisty.


Na straně druhé trasa jasná, vyrovnaná, betonovaná a plná nadšenců produkujících nejvyšší rychlost, kterou mohou nebo chtějí dosáhnout. Dle opakujících se radostných tváří se dalo usoudit, že stejně jako nedojdeš na konec placky zvané země a nespadneš, stejnou oválovitostí oplíval tento kruh. Za touto, při teplém slunečním teplém objetí, velmi oblíbenou trasou se nejasně rýsovala velmi strmá, kři řezaná stezka. Ta prý vede až k sedlanému majestátu tyčímu se nad všemi krásnými, vežičkami osetými obytnými skvosty.


Zde, sedělo, vyjma stínů mlčelo.


/// A já se mám už tři roky skvěle, ano, to vám řeknu, směle!

K tomuto článku doposud nebyl napsán žádný komentář

Google Plus

Kategorie

Odkazy