Kategorie Thinks


O trávě o slunci

Bylo, nebylo. Ono to spíš nebylo, leč slunce tam svítilo.


Mezi mihavými stíny posledních dosahujících listů z protilehlého stromoví, na krásně punkové lavičce, sedělo při stole, který měl tu čest, že se již neopíral o futra, ale byl opěrkou pro loktě svírající zrzavé české chleby, stáčené v přistavené osvěžovně punkových rozměrů. Na nohou z cykloceli, dvě lavice mu pomáhali.


Na straně jedné, hospodská stěna se střechou příkrou, pravděpodobně věžatou. Bez obsluhy, přesně jak živá punkovost káže. Konec bloku, po pravici ukazujíc krásy pavlače, čtyři patra prosuleněných výběhů pro šťasné pavlačisty.


Na straně druhé trasa jasná, vyrovnaná, betonovaná a plná nadšenců produkujících nejvyšší rychlost, kterou mohou nebo chtějí dosáhnout. Dle opakujících se radostných tváří se dalo usoudit, že stejně jako nedojdeš na konec placky zvané země a nespadneš, stejnou oválovitostí oplíval tento kruh. Za touto, při teplém slunečním teplém objetí, velmi oblíbenou trasou se nejasně rýsovala velmi strmá, kři řezaná stezka. Ta prý vede až k sedlanému majestátu tyčímu se nad všemi krásnými, vežičkami osetými obytnými skvosty.


Zde, sedělo, vyjma stínů mlčelo.


/// A já se mám už tři roky skvěle, ano, to vám řeknu, směle!

Wed, 30. July 2014 - před 237 týdnyArteal

Ateista a Ajťák

Poslední týden byl velmi zajímavý.
Setkal jsem se totiž se starým známým. Bydlel kousek ode mě a docela často jsme se potkávali, ikdyž jsem to ze začátku ještě nevěděl. Jeho galerie "pod mostem" byla dlouho a chtěl bych, i nepřál bych, aby dlouho ještě byla, místem mnoha otazníků a vykřičníků.
Člověk by se na to chtěl dívat s nějakým nadhledem, ale když si uvědomím, že jsem to nejspíš zapřel, tak přichází ta surovost, se kterou jsem toto chtěl napsat. A přitom nezlobit.

Setkání anonymní a přitom tak osobní.

Příběh stejný, cesta jiná.

Každý chce být jako já, přitom by nikdo nechtěl.


Cesta zapření mě dovedla až k tomu, že s chutí píšu něco, co nikomu nedává smysl, ale přitom to dáváš, protože chceš aby dávalo a k tomu máš máš strach, že ti to někdo zhejtuje, někdo, kdo tomu rozumí a ty mu musíš říct : "jo, je to napiču, to je mi jasný".

Ale "překvap játra vodou".

Pokud by jste tedy chtěli nějaké poslání, nebo tak, tak jsem se rozhodl že nebudu zlobit, sebe, ne ostatní.
Uvědomit si, že tohle někoho zajímá bylo jako blesk z nebes. To, že se nezavděčíš všem je hromosvod. To dobrý na tom je, že to zase časem zapadne mezi další články, to blbý je, že je to tu asi technickej tip.

Jo a ještě něco :)

Wed, 5. March 2014 - před 258 týdnyArteal

Creepy One

I wish I was special

Tak moc emyšlenek mě dovedlo až sem. Ano nebo ne, proč ano, pokud ne.

Tak krásně jsem se měl, když jsem si neuvědomoval, jak to nejde do kopce. Chtěl jsem vyjímečný rok, mám ho, se vším všudy. Dnes v noci tá otázka dává větší význam něž kdy předtím, ale už jsem blízko odpovědi, bez které nelze jít dál. Ať tak, či tak, těším se, až budu znovu šťastný a začnu zase pilovat a posouvat na co se podívám, vlastní pilou, vlastní silou.

Rok 2014 se mi zapíše do hlavy jako rok, kdy jsem se neposral, kdy jsem se o to postaral.

Trvalo mi to krásný a dobrý rok, kdy jsem se nedotkl Piggyho, ale ukázal mi, že stagnace, je dobrá a dobré je kurevsky málo pro život.

Je to jiný, je to jiný, protože mě to umí užírat moderním způsobem, který mě živí (oh, so social) a je to jiný, protože cítím lásku, tam kde jsem dřív mohl jen snít. Vím co musím a vím, co umím. Vím, že tu není žádné místo pro nevím.

Potřebuju jen sesbírat sílu jít a říct. Maybe pathetic, but totally true.

Jsi nejlepší bytost, co jsem potkal a chci abys to věděla a potřetí si to už nenechám pro sebe, zvlášť když mám toho tolik pro tebe.

Můžu vše, jen ne, trápit se a užírat tím všechny ty úžasný lidi, který mi poslední roky dávají sílu smát se a vstávat

Thank you for lovin' you, birdie

I'm not hurt, because it was best I can.

Mon, 24. February 2014 - před 259 týdnyArteal

Odpočívej v pokoji, Václave

V druhý den státního smutku bych rád vyslovil upřímnou soustrast nad odchodem velké osobnosti českého národa a přiložil krásné video ze dne velkého odchodu.

Odpočívej v pokoji.

Thu, 22. December 2011 - před 373 týdnyArteal

Šokující positivní diskriminace

V poslední době se stala jedna věc, která mě velmi šokovala a jako bílého člověka i velmi znepokojila.
Jedná se o bezpochyb rasistický útok na dvanáctiletého chlapce, který vyústil ve stav velmi blízký umučení.
Zasvěcení již určitě vědí o co jde. Ti, kteří si říkáte jaktože jste o tom nikdy neslyšeli v žádném "dojemném televizním bloku" chci odkázat na, dle mého soudu, kvalitní shrnutí kauzy na blogu pana Karla Kříže :
http://kriz.blog.idnes.cz/c/182515/Temer-ubity-Patrik-je-proti-popalene-Natalii-clovekem-2kategorie.html
Tento miničlánek má sloužit jako vyjádření nesouhlasu s dvojím justičním metrem ve věci rasismu a jako malý posel solidarity pro napadeného Patrika a další oběti.

Sat, 19. March 2011 - před 413 týdnyArteal

R.I.P. Leslie Nielsen

Tento článek bych chtěl věnovat památce skvělého herce a komika Leslieho Nielsena.
Leslie se narodil v roce 1926 v Kanadě, tudíž mu bylo 84let.
Leslie účinkoval v televizi již od roku 1950, mimo jiné v dílech seriálů M.A.S.H. a Columbo. Ale do mé paměti se zapsal až komediální rolí ve filmu "Připoutejte se, prosím!" z roku 1980.
Leslie pro mě byl velmi sympatickým člověkem a skvělým hercem. Z části rolemi mého oblíbeného žánru, z nemalé části i nepopíratelným hereckým talentem.
Pro ty, kdo by snad humor Leslieho filmů neznali, jeden příklad z Bláznivé střely :
Mohu vás pozvat na skleničku? Ne, děkuji, sklo nemám rád
84 let je pěkný věk a tudíž nezbývá nic jiného než přát : Odpočívej v pokoji, Leslie

Rest in peace, Leslie

Mon, 29. November 2010 - před 428 týdnyArteal

Google Plus

Kategorie

Odkazy