Category: MTB

Tento týden jsme se s Milanem rozhodli že pojedem o weekendu do Vranovic – za kamarádem Martinem. Na kole 🙂

Když jsme se dopředu bavily o cestě, tak to mělo být 25 kilometrů, nakonec jsme došli na to, že přes Vranovice vede cyklistická stezka Brno-Wien. Tak jsme v pátek přišli z práce, dali si sprchu, nachystali se na koupání a vyjeli jsme “pod most”, kde jsem se už připojily na stezku a po té jsme pokračovali až do Vranovic. Cesta byla nakonec 40km dlouhá, ale vzhledem k tomu, že to byla cyklistická stezka, tak se nám jelo dobře 🙂 Ve Vranovicích jme se stavily pro Martina a ihned jsme vyjeli směr Mušov. Tam nás překvapily hned 2 věci – velikost jezer a vybírání vstupného. Na večer bylo už jen 10kč na osobu, takže v pohodě. Voda byla krásně teplá a pokoupání suprový. Po koupání jsme si sedli na pifko a pak jsem vyrazily zpět do Vranovic. Zpáteční cesta se zdála kratší a to nevím jestli bylo tím, že byla tma 😀 Každopádně tpět ve Vranovicích jsme se navečeřeli a šli jsme opět do hospy. Když jsem přibližně 0115 vylezli, tak jsme se šli podívat na nádraží, kde byla v klubu nějaká akce, kde se hrálo techno. Mno bylo to divoký, Martin se šel podívat dovnitř na známé tváře, my počkali venku, pak jsem tam kecali s mařkou, co říkala, že by chtěla mít dredy všude a tak 😀 Taky pěkně lízlá. Mno a tak po pěti minutách jsme se vydali k Martinovi a dali se do spánku

Druhý den jsme se probudily, daly jsme si malou snídani(buřt a pivo), chvíly se sprchovaly na zahradě hadicí s vodou ze studně. Poté jsme vyrazlily na Mušov(z Vranovic na Mušov cca.8km), tak jsme něco popili, pokecali, spláchli jsme se ve vodě a vydali se zpět do Vranovic (zastávka asi na 5 hodin). Z Vranovic se nakonec rozhodlo že se kvůli Milanovým křečím v noze pojede vlakem, ale to já jsem si na poslední chvíly rozmyslel. A pěkně jsem se na kole i vrátil. Sám, ale i tak se mi jelo dobře. Až na závěrečnou jízdu do kopce, která vás naprosto odvaří, protože má asi 3km. Každopádně to, co jsem chtěl jsem dokázal a ještě překonal o 30km. Ikdyž jak se to vezme, za jeden den to těch 100 nebylo, ale za to 130 za dny. Takže za tento týden mám i s ůterním výletem po městě naježděno 157kilometrů… A jsem na sebe celkem hrdej.

Tak je za mnou další týden, tím pádem dalších 100km na kole. Tento týden to nebude na dlouhé rozepisování, ty menší výlety si ani moc nepamatuji, ani moc nestojí za zmínku… Kalendář mi napovídá, že v pondělí to bylo 10km a ve středu 15km, bohužel pamět neříká, kudykam ani s kým.

Zásadní je tedy sobotní výlet. Všechno začalo už v 0640, kdy mi Láďa dotáhl kolo pro Milana. Milan mi volal někdy okolo 0715 a domluvily jsme se, že se staví v 0815. Do té doby jsem se stihl probudit, nasnídat a naházet do baťohu potřebnosti, jako brašnu s nářadím, pitivo a snad i trochu jídla. Původním cílem byl Adamov, jehož směrem jsem měl původně vyrazit s jednou kamarádkou, která to nakonec zamáslila. Nálada po ránu byl výtečná, vyjeli jsme z Kameňáku s vidinou prvního záchytného bodu s jménem Bílovice n. Svitavou, tudíž Pisárky, Mendlák, Pionýrská, Obřany, Bílovice. V Bílovicích se Milan zkoušel spojit s jedním bývalým psloužákem, který byl ovšem ve škole. Tak jsme pokračovali dál, mám dojem na Babice nad Svitavou. Z Babic to nebylo už daleko do Adamova. V Adamově jsme nakoupili Tatranky, ale zjistili jsem, že vhledem k tomu, že je 1030, tak ještě asi nejsme na konci naší cesty. Za Adamov jsme se zastavily na svačinku u Staré Huti. A pak jsme pokračovali celkem bezhlavě kupředu. Projeli jsme pár malých vesniček a zastavily se v Blansku :)) Tam jsme popily pifko. Zjistily, že máme na tachometru 44 kilometrů a že dom to bude ještě krásná projížďka. Po cestě zpět jsme se chtěli vyhnout vesnici Olomoučany, protože celá táto vesnice, byl asi 3 km dlouhý kopec. Tak jsme si mysleli, že když to vezmem přes Olšany, tak se tomuto kopečku vyhnem a nějakým způsobem se “připojíme” na tu cestu, kterou jsme jeli z Brna – okolo řeky a v podstatě furt rovno. Jenomže opak byl pravdou, do Olšan to byl sice nemší kopec, ale za to těchto menších kopců bylo asi pět. K tomu ještě musím přidat dobrodružství mezi Blanskem a Olšany, kde jsme jeli původně po modré značce, ze které jsme omylem ustoupily a na chvíly se ztratily v lese asi 5cm v blátě. Po kopečcích jsme postupně dojeli do Vranova(odtud také pochází holuby, kteří se stali součásti designu), kde jsme si dali jedno pifko a pak na Lesnou, kde jsme se stavily za kamarádem a ještě na jedno. Nakonec – před barákem mi tachometr ukazoval 87 kilometrů 🙂 Mno co dodat, krásný páteční výlet :))

Foto zde : foto.blowfly.cz/brno_blansko_brno/

Tak jsem se od pátku, co jsem se dostal ke svému vlastnímu mtb teprve teď dostal k okomentování zážitků a už za sebou mám (na mě) ůctihodných 100kilometrů a to za 3 dny.

Pátek – byl jsem si pro kolo na Vinohradech, měl jsem původně namířeno přímo na Kameňák, ale pak sjem omylem kdesi jaksi zatočil a ocitl se v Maloměřicích. Z Maloměřic to byl už jen kousíček na Lesnou, kde jsem se stavil za kamarádem a asi 2 hodinky jsem u něj poseděla a pokecal. Celkem projížďka po městě byla dlouhá 21km

Sobota – na dnes byl naplánován celodenní cyklistický výlet s Michalem a Michalem. Trasa nebyl předem daná, tak jsme se vydali směr Rosice. Ze zečátku, ještě plni energie se nám jelo krásně, v Popůvkách jsme byli hned, kopeček po kostkách na staré dálnici už byl o něco méně příjemný, ale mě problémy nedělal(jo, na Michala jsme trochu čekali). Když jsme dojeli do Rosic, tak jsme se rozhodli, že pojedem dále stále po trase busu. Trasa vedla do Lukovan, kam jsem původně mířil. Dohodli jsme se tedy, že dojedem do Lukovan a tam zjistíme, kam dál by se dalo putovat(Michal přemýšlel o Dukovanech) Za Rosicemi měla také nastat první pauza, která se ovšem konala o dalších cca.8 km dále a to za Babicemi. Tato přestávka nám také bohužel byla osudová, Michal píchl kolo. Oprava byla taková celá zpomalená. Díra se našla, pak se ztratila a znovu jsem ji našel až asi za hodinu. Tak jsme ji nakonec zalepily, ovšem tou moji mini pumpou nám to nešlo napumpovat a na nejbližší benzínce neměli na vzduchu závit, takže to bylo také passé. Po další době přemlouvání nás Michal přesvědčil, ať pokračujeme sami, pokračovali jsme tedy do Lukovan, tam podnikly pár snímků a a vraceli se z5. Z Babic do Lukovan a z5 to bylo asi 10km, takže jsme vlastně byli už fakt jen kousek od cíle, cesta domů mi připadla mnohem rychlejší a jednodušší, ikdyž to nebylo stále jen z kopce… Když jsem pak přijeli domů, takm nám Michal řekl, že mu nějaký pán kolo v Babicích dopoumpoval a pak od tam jel domů sám. Na závěr nám tachometr ukazoval krásných 55kilometrů 🙂 Fotoreport zde : http://foto.blowfly.cz/brno_lukovany_brno

Neděle: Milda se chtěl projet, tak mě vytáhl na kolo, ikdyž pršelo, tak jsem neměl námitky a jen doufal, že nebude pršet. Připojil se k nám Tomáš – Brzda. Přecijen nás to párkrát sprchlo, ale nejhorší to nebylo, jen mě štvalo, když jsem jel z kopce a nic jsem neviděl 😀 Ale jinak pod kopcem pohled na ty hnědý obličeje 😀 Jeli jsme na Rybnickou, tam zatočily “pod most”, spodem do Pisárek, pak na Špilberk, od tam na Pionýrskou a pak na Okruh na závěrečné pifko 🙂 Malinká projížďka, 25km. Ale myslím, že vzhledem k tomu, že Milda jel letos poprvé, tak mu to mohlo stačit…

Čili MounTain Bike(horské kolo), to je super všc, kterou mám dnes už konečně i vlastní. Jsem štastnej a tak sem píšu, zítra dohodím fotku a popis první cesty, pro které zároveň zakládám novou Kategorii MTB 🙂