Category: Personal

I wish I was special

Tak moc emyšlenek mě dovedlo až sem. Ano nebo ne, proč ano, pokud ne.

Tak krásně jsem se měl, když jsem si neuvědomoval, jak to nejde do kopce. Chtěl jsem vyjímečný rok, mám ho, se vším všudy. Dnes v noci tá otázka dává větší význam něž kdy předtím, ale už jsem blízko odpovědi, bez které nelze jít dál. Ať tak, či tak, těším se, až budu znovu šťastný a začnu zase pilovat a posouvat na co se podívám, vlastní pilou, vlastní silou.



Rok 2014 se mi zapíše do hlavy jako rok, kdy jsem se neposral, kdy jsem se o to postaral.



Trvalo mi to krásný a dobrý rok, kdy jsem se nedotkl Piggyho, ale ukázal mi, že stagnace, je dobrá a dobré je kurevsky málo pro život.



Je to jiný, je to jiný, protože mě to umí užírat moderním způsobem, který mě živí (oh, so social) a je to jiný, protože cítím lásku, tam kde jsem dřív mohl jen snít. Vím co musím a vím, co umím. Vím, že tu není žádné místo pro nevím.



Potřebuju jen sesbírat sílu jít a říct. Maybe pathetic, but totally true.



Jsi nejlepší bytost, co jsem potkal a chci abys to věděla a potřetí si to už nenechám pro sebe, zvlášť když mám toho tolik pro tebe.



Můžu vše, jen ne, trápit se a užírat tím všechny ty úžasný lidi, který mi poslední roky dávají sílu smát se a vstávat



Thank you for lovin’ you, birdie

I’m not hurt, because it was best I can.

Tento článek bych chtěl věnovat památce skvělého herce a komika Leslieho Nielsena.

Leslie se narodil v roce 1926 v Kanadě, tudíž mu bylo 84let.
Leslie účinkoval v televizi již od roku 1950, mimo jiné v dílech seriálů M.A.S.H. a Columbo. Ale do mé paměti se zapsal až komediální rolí ve filmu “Připoutejte se, prosím!” z roku 1980.

Leslie pro mě byl velmi sympatickým člověkem a skvělým hercem. Z části rolemi mého oblíbeného žánru, z nemalé části i nepopíratelným hereckým talentem.

Pro ty, kdo by snad humor Leslieho filmů neznali, jeden příklad z Bláznivé střely :

Mohu vás pozvat na skleničku? Ne, děkuji, sklo nemám rád


84 let je pěkný věk a tudíž nezbývá nic jiného než přát : Odpočívej v pokoji, Leslie

Rest in peace, Leslie

Tak jsem se vrátil ze světa Warcraftu zase do toho reálného.

Kdo o mě měsíc neslyšel teď asi už chápe proč.

Za ten měsíc tuhé závislosti, asociálního myšlení a naprosté nezodpovědnosti jsem to dotáhl k tomuhle a tomuhle.

No a teď není účet zaplacený, já nemám peníze a tak jsem se rozhodl být zase hodný a reálný.

Jestli si říkáte, že název je divný, tak máte pravdu a taky má být, protože toto je divná okolnost k napsání článku 🙂

K napsání tohoto článku mě inspirovaly Kvakyho narozeniny. A proto taky ten divný název, protože minulý rok jsem narozeniny tohoto blogu nijak neprožíval, je dost možné že přesně před rokem na tomto místě byla dokonce 404-ka.
Ano, jedná se tedy o druhé virtuální narozeniny této mé domény arteal.name, poprvé “slavené”

A jak se rok s rokem sešel, chtěl by tu teď uvést na pravou míru, pro ty, co občas čtou, nebo náhodou narazí na tento článek, nač tento virtuální plácek slouží :

Primárně jde o ůložiště informací o věcech, které přijdou, je potřeba je vyřešit a když na to příště přijde, tak nechci znovu hledat, pročítat různé man-y a HOWTO, ale chci si přečíst si jen ten můj výtažek a udělat to podle něj. Tyto návody můžou být někdy nekompletní, protože se nevěnuji obecně celému problému, ale pouze tomu, kde bych sám mohl mít v budoucnosti problém a taky uvádím nastavení které vyhovuje mému vkusu/HW. Tudíž by to pro někoho mohlo být bohužel matoucí, ale slibuji, že se budu co nejvíc snažit upozorňovat, pokud některý krok přeskakuji

Dále tu máme složky jako “MTB”,”Personal” či “Akce” – tyto složky jsou pro “osobní” sektor a slouží pro různé reporty z výletů, z akcí(“chlastaček”, koncertů).
Ale v poslední době jsou velmi zanedbané, protože, přiznejme si, když se z vás stane nerd, tak tyhle sekce moc informacemi plnit nebudete 😀

Mimo to tento blog slouží jako SEO panák(různé testy, časté koukání na GA), kwick.blog tester a studnice odkazů

Co bylo,je a co bude

Pokud se ohlídneme na dva roky zpět, byli tu chvíle kdy jsem jezdil na kole a psal do složky MTB, blog jel na wordpressu, byli tu chvíle kdy jsem na tento web vůbec nekoukal a ani jsem si neuvědomoval, že je. Byli tu chvíle kdy blog doména byla na mém vlastním “polo-serveru” jménem Daron, v mé domácí sítí, byli tu chvíle kdy blog jel na webhostingu od firmy BASNET a byla tu i bohužel chvíle(ne zrovna krátká, odhaduji to tak na 3 měsíce), kdy doména z nedostatku zájmu obsahovala 404-ku

Nyní jedu na vlastním serveru jménem monty.blowfly.eu a na kwick.sysu 0.6 (0.7 se připravuje), píšu nyní články hlavně o Arch Linuxu a také od zítřka začínám pracovat pro Dabs.cz, se kterými buud spolupracovat jak na jejich DabSysu, tak na mém Kwick.sysu

A v budoucnosti na tomto blogu plánuji (seřazeno podle priority) :

• Nasadit novou verzi kwick.sysu – což se uživatelsky moc neprojeví
• Udělat si vlastní layout, tento je sice super, ale v pár věcech nevyhovuje, např. kvůli blokům kódu bych chtěl mít fluidní layout, což by dost spřehlednilo celou stránku
• Napsat seriál o Jabberu, jak se registrovat, jak se přihlásit atd.
• Psát a psát a psát 🙂

To je nyní asi vše co bych chtěl k blogu napsat, kromě pozdravu pro Kvaky-ho, díky kterému jsem se (ikdyž docela jiným směrem než on) opět rozjel s blogováním a mám za poslední 2 měsíce skoro stejně článků jako za celý minulý rok 🙂

Takže včera jsem v práci trochu havaroval 🙂 Vyvázl jsem z toho s nejspíš nataženými šlachami, v ůrazové nemocnici mi řekli, že to bude nejspíš naražený kotník(ano,ten mě taky bolel, ale jde spíš o ty šlachy, kvůli kterým nemůžu téměř chodit) a taky, že jim tam nechám 90Kč, ty jsem u sebe neměl, takže složenka.

Dnes jsem vyrazil za obvodním doktorem, ten mi také doporučil mít nohu v klidu a předpsal mi tlumící prášky a mast, vzal si 30Kč 🙂

Dále jsem navštívil lékarnu, překvapení největší – Ibuprofen a Emoxen gel – 223Kč.

112Kč nemocnice(90+22poštovné)

30Kč dokotor

223Kč mast a léky

365Kč za zranění nohy a to každý měsíc zaplatím 1000Kč za zdravotní pojištění. Co mi zbývá? Jen povzdech nad systémem 🙁

Tak po dalším delším výpadku jsme zase zpět…

Mno co říct? Vánoce pro mě byli poprvé takové “dospělácké”, že jsem spíš než vánoční atmosféru cítil stres. Ale oproti loňsku jsem sehnal dárky celkem rozumně a všechno bylo v pohodě 🙂 Jako dáreček byla každoroční rychta na Favále 🙂

Na Silvestra bylo srandy plno, což dokazuje to, že jsem přišel asi ve 14:30 a ještě k tomu v cizí bundě.

Co se computerů týče, tak je tu pár novinek 🙂

Koupil jsme si na vánoce nový stroj, který dostal jméno shavo(Core 2 [email protected],2x1024MB RAM,Intel GMA 3100,disk a mechnanika z původního stroje), s ním jsem si také užil svoje při nové instalaci Gentoo. Nicméně fakt, že počítá průměrně 10krát rychleji než předešlý stroj dělá tuto situaci trochu usměvavější 🙂

Když konečně mohu využít otevřených driverů od Intelu pro Linux, tak jsem si samozřejmě rozjel Compiz-Fusion a pohrál si se skinováním.

Pro představu co Compiz Fusion dnes umí doporučuji toto videjko : http://www.youtube.com/watch?v=epRjN9EkYY4

Za tento báječný desktop vděčím hlavně projektu GAIA :

Už nějakou dobu sleduji dění na parkour.cz a trochu i na přidruženém fóru forum.parkour.cz. Měl jsem tam kdysi i něco programovat, ale pak z toho sešlo. Vždycky jsem si říkal, že je tam komunita lidí, co drží spolu, ale když pak zjistil, že nevím jakej je vlastně rozdíl mezi traucerem a parkouristou a začalo se to dělit ještě na víc pojmů, tak mi to začalo být takové divné. Když mi vysvětlily, že je parkour,freerunning a street stunts a vlastně nikdo pořádně neví, co dělá , ale že tohle a tamto není pk a že by v tom lidi měli mít pořádek. Tak mi to už fakt připadlo divné 😀

Ale na druhou stranu pro někoho to může být zase jako řešit problém, jestli máš KDE,GNOME nebo XFCE. Pro ně je to v podstatě jenom Linux(lepší přirovnání mě zrovna nenapadlo)

Mno komunitka freerunurů nám nakonec zplodila tohle:

freerun.cz

freerunning.cz

Komunita jak sviňa si myslím, když se ani neumí domluvit a konkurují si 🙁

Co mě nejvíc mrzí, je to, že oba projekty mají akorát WIP stránku a phpBB. Jediné, co je na tom dobré, je to, že ani jeden web nemá “termín spuštění”. Nezklamou. Ani sami sebe.

parkour.cz kdysi míval taky takovýto obsah, než se do toho pustil Toshiro, sehnal peníze, zařídil doménu, hosting, programátora a rozjel to, za což mu dík.


P.S.: Shimmy, na 3run.cz se vyser 😉

Každý má své chvilky, někdo se seká na hraní her, někdo na braní per.

Já se bavím “hudebními injekcemi”, často se zaměřím na jednoho intepreta a poslouchám jeho písničky třeba den, dva v kuse(často i přes noci). Mno a tentokrát mi “padl do oka” Jaromír Nohavica.

Jeho písničky znám už několik let, jeho “Tři čuníci” jsou dokonce prvním CD, co jsme doma kdy měli 🙂 Mno a zase se mi potvrdilo pravidlo, že i přecijen “lidová a živá” hudba překvapuje. Nicméně na Jarka Nohavicu jsem neměl nijkdy záporný názor, ale i tak jsem byly hodně překvapen. Velmi překvapen jsem byl také z radiové nahrávky s písničkami Karla Kryla, který je taky výborným textařem, například Moriturite Salutant, kterou jsem se mj. učil na základní škole

Tak jsem se tuto neděli a pondělí po dlouhé době viděl s mým skvělým kamarádem BUKHAIem – mno překecal jsem ho, ať za mnou přijede. Dřív se mi nabízel, že mi udělá dready, tak po nějaké době svolil(neměl jsem totiž zrovna nejlepší zkušenosti). Kuba mě hned od začátku překvapil, protože byl do dreadování opravdu zapálen. Sice si občas stěžoval na bolení prstu, ale to byl stav maximálně na půl minuty. Bolest byla obšas divoká, ale smích byl myslím ještě divočejší 😀 V neděli, posíleni drum&bassovou hudbou Kuba stvořil krásných 12 antének. V pondělí jsem udělali nějaké hned po ránu, 2 u Mildy a zbytek v chráněnce u vodní dýmky. Nakonec jich je tedy 28, lezou z nich vlasy a vypadají v podstatě hrozně. S tím se počítalo a proto teď, vždy když mám volné ruce, tak šudlám a šudlám. Ale bude to potřebovat ještě hodně šudlání a hodně háčkování. Mno prozatimní forma vypadá takto :