Autor: Arteal

Tunning Arch Linux-u

Dnes se podíváme na pár maličkosti, které mohou zvýšit (nebo vylepšit) výkon částí našeho Arch Linuxu :

Přenosné média a noatime

Přenosnými médiemi myslím např. USB flash disky, nebo SD karty…

„noatime“ je mountovací parametr, díky kterému vypneme zápis access time-u(přístupového času). Bez tohoto parametru je při každém přístupu k souboru(přístup neznamená zápis) zapsán přístupový čas, což ve výsledku znamená, že každé čtení vyvolá zápis, což bude v případě USB „flashek“ podstatně pomalejší a životnostně nevýhodné(ano, flash paměti mají omezený počet zápisů).

O nastavení tohoto parametru se nám postará HAL. Takže si vytvoříme soubor /etc/hal/fdi/policy/noatimehotplug.fdi :
viz <a href="http://www.arteal.name/data/news/95/noatimehotplug.fdi">http://www.arteal.name/data/news/95/noatimehotplug.fdi</a>

Problém s mountováním disků v KDE

Pokud se vám nově připojené (pevné) disky zobrazív menu dolphinu, ale pokus o jejich připojení selže na hlášce obsahující „PermissionDeniedByPolicy“, tak můžete aplikovat tento hotfix na soubor /etc/PolicyKit/PolicyKit.conf :
viz <a href="http://www.arteal.name/data/news/95/PolicyKit.conf">http://www.arteal.name/data/news/95/PolicyKit.conf</a>
Poté restartujeme dbus,HAL a KDE a je to, jede 🙂

Zdroj : HAL Arch Linux wiki

Druhé narozeniny 1

Jestli si říkáte, že název je divný, tak máte pravdu a taky má být, protože toto je divná okolnost k napsání článku 🙂

K napsání tohoto článku mě inspirovaly Kvakyho narozeniny. A proto taky ten divný název, protože minulý rok jsem narozeniny tohoto blogu nijak neprožíval, je dost možné že přesně před rokem na tomto místě byla dokonce 404-ka.
Ano, jedná se tedy o druhé virtuální narozeniny této mé domény arteal.name, poprvé „slavené“

A jak se rok s rokem sešel, chtěl by tu teď uvést na pravou míru, pro ty, co občas čtou, nebo náhodou narazí na tento článek, nač tento virtuální plácek slouží :

Primárně jde o ůložiště informací o věcech, které přijdou, je potřeba je vyřešit a když na to příště přijde, tak nechci znovu hledat, pročítat různé man-y a HOWTO, ale chci si přečíst si jen ten můj výtažek a udělat to podle něj. Tyto návody můžou být někdy nekompletní, protože se nevěnuji obecně celému problému, ale pouze tomu, kde bych sám mohl mít v budoucnosti problém a taky uvádím nastavení které vyhovuje mému vkusu/HW. Tudíž by to pro někoho mohlo být bohužel matoucí, ale slibuji, že se budu co nejvíc snažit upozorňovat, pokud některý krok přeskakuji

Dále tu máme složky jako „MTB“,“Personal“ či „Akce“ – tyto složky jsou pro „osobní“ sektor a slouží pro různé reporty z výletů, z akcí(„chlastaček“, koncertů).
Ale v poslední době jsou velmi zanedbané, protože, přiznejme si, když se z vás stane nerd, tak tyhle sekce moc informacemi plnit nebudete 😀

Mimo to tento blog slouží jako SEO panák(různé testy, časté koukání na GA), kwick.blog tester a studnice odkazů

Co bylo,je a co bude

Pokud se ohlídneme na dva roky zpět, byli tu chvíle kdy jsem jezdil na kole a psal do složky MTB, blog jel na wordpressu, byli tu chvíle kdy jsem na tento web vůbec nekoukal a ani jsem si neuvědomoval, že je. Byli tu chvíle kdy blog doména byla na mém vlastním „polo-serveru“ jménem Daron, v mé domácí sítí, byli tu chvíle kdy blog jel na webhostingu od firmy BASNET a byla tu i bohužel chvíle(ne zrovna krátká, odhaduji to tak na 3 měsíce), kdy doména z nedostatku zájmu obsahovala 404-ku

Nyní jedu na vlastním serveru jménem monty.blowfly.eu a na kwick.sysu 0.6 (0.7 se připravuje), píšu nyní články hlavně o Arch Linuxu a také od zítřka začínám pracovat pro Dabs.cz, se kterými buud spolupracovat jak na jejich DabSysu, tak na mém Kwick.sysu

A v budoucnosti na tomto blogu plánuji (seřazeno podle priority) :

  • Nasadit novou verzi kwick.sysu – což se uživatelsky moc neprojeví
  • Udělat si vlastní layout, tento je sice super, ale v pár věcech nevyhovuje, např. kvůli blokům kódu bych chtěl mít fluidní layout, což by dost spřehlednilo celou stránku
  • Napsat seriál o Jabberu, jak se registrovat, jak se přihlásit atd.
  • Psát a psát a psát 🙂

To je nyní asi vše co bych chtěl k blogu napsat, kromě pozdravu pro Kvaky-ho, díky kterému jsem se (ikdyž docela jiným směrem než on) opět rozjel s blogováním a mám za poslední 2 měsíce skoro stejně článků jako za celý minulý rok 🙂

Vlastní Arch Repositář

Arch Linux nám nabízí zajímavou možnost a to vytvoření vlastního repozitáře

Určitě se ptáte : „proč?“

Jistě, důvody jsou minimálně dva :

  • Našel jsem balíček (zdrojový kód), který není v žádném Arch repositáři a chci ho „čistě vložit“ do systému
  • Chci mít přehled nad všemi balíčky, které jsem si jakkoliv upravil a tudíž nepoužívám jejich oficiální „arch verzi“

U mě je to víceméně obojí 🙂 Takže v vytvoření repositáře :

Vytvoříme složku

mkdir /var/local/artealarchrepo/i686
Umístění a název složky jsou jen na vás :)(použil jsem „zanoření“ i686, protože nyní používám tuto architekturu, ale je možné že časem zkusím/přejdu na x86_64, takžechci aby byli balíčky oddělené

Přidání repositáře do zdrojů pacman-a

Přidáme záznam do souboru /etc/pacman.conf
[aar] Server = file:///var/local/artealarchrepo/i686
Nyní jsem si zkopíroval všechny dříve vytvořené balíčky (Virtual Box, Krusader2, Amarok2 atd.) do složky nového repositáře

Teď si vytvořím databázi repositáře :
cd /var/local/artealarchrepo/i686/ sudo repo-add /var/local/artealarchrepo/i686/aar.db.tar.gz *.pkg.tar.gz
No a nyní nám nic nebrání si sestavené balíčky příkazem „repo-add“ přidávat do vlastního repositáře. O dalším využití vlastního repositáře zajisté časem ještě něco sepíšu 🙂

VirtualBox a Arch Linux

Bohužel se mi ani při instalaci a používání Virtual boxu nevyhli problémy, takže se budu snažit je tu popsat a snad i řešit

DNS

Pozor na nastavení DNS serverů, protože, z nějakého důvodu Virtual Box bere pouze první DNS server, takže pokud máte první nefunkční(já měl nastavený první localhost, ale neměl jsem na něm ještě spuštěný DNS server)

NAT

Výchozí NAT nastavení mi z nějakého důvodu nefunguje…

A to proto, že aktuální verze balíku „virtaulbox-modules“ je rozbitá – neobsahuje modul „vboxnetflt“, který je potřeba k připojení přímo na síťové rozhraní, což je při připojení po wifi jediná možnost. Takže se naskýtají dvě možnosti :

  • Čekat, až to správce balíku opraví – přidá řádek do PKGBUILDu, ale bug je nahlášen už přes měsíc a řešení je uvedeno přes 4 týdny, takže to není momentálně řešení
  • Sestavit si modul sám, sice to nebude ůplně košér, ale co se dá dělat… zoufalé situace vyžadují zoufalé řešení… :

Nejdříve si stáhneme PKGBUILD a virtualbox-modules.install z AUR, zde :
PKGBUILD a virtualbox-modules.install
Ten uložíme do vybrané složky (u mě např. ~/bin/archbuilds/vbox-modules)
Upravíme PKGBUILD tak, aby obsahoval i „bugfix“, čili kompilovat i potřebný vboxnetflt modul:

... make || return 1 install -D -m644 vboxdrv.ko "$pkgdir/lib/modules/${_kernver}/misc/vboxdrv.ko" install -D -m644 vboxnetflt.ko "$pkgdir/lib/modules/${_kernver}/misc/vboxnetflt.ko" sed -i -e "s/KERNEL_VERSION='.*'/KERNEL_VERSION='${_kernver}'/" "$startdir/virtualbox-modules.install" ...
A spustíme „výrobu“ balíčku :
makepkg -s

Tak a nyní se nám kompiluje celý Virtual Box, takže počkáme buď dlouho, pokud máme rychlejší mašinu, nebo velmi dlouho, v případě pomalejší…

No a když jsme si uvařili kávu, odehráli MafiaWars na facebooku, vyčůrali se a uvařili si večeři, můžeme nainstalovat vygenerovaný balíček :

sudo pacman -U virtualbox-modules-2.1.2-1-i686.pkg.tar.gz

Nyní máme potřebný modul, takže nám nic nebrání si ho načíst :

modprobe vboxnetflt

Třikrát hurá, jdeme to vyzkoušet :)…

„Sakses“ – sice to trvalo dlouho, ale přístě už víme jak na problémy v balíčcích 🙂

Otevírání více souborů v jednom okně Kate

Původně jsem chtěl začít používat Netbeans, ale stále mě provázejí nějaké problémy s Javou, takže jsem se nakonec rozhodl pro používání, v KDE nativního, editoru Kate

Nejdřív jsem chvíli bojoval s nastavením Session, ale pak jsem přišel na to, že :

  • Ukládat nastavení okna
  • Ručně vybírat session
  • Ukládat sesssion

Dále jsem chtěl, aby se nově otevřené soubory otvíraly v jediném aktivním okně.

Podle Kate FAQ jsem zjistil, že musím sobuory otevírat příkazem
kate -u %U
Takže jsem šel klasicky přes Properties u daného souboru, tam Edit Type File…

Zde se bohužel ukázalo KDE4 ještě nedokonalé, několikrát jsem smazal původní Kate ze seznamu, několikrát se tam znovu objevil, při ůpravě původního záznamu se záznam nepřepsal jak měl, ale zmizel a vzápětí se objevil původní záznam…

Zde smažeme záznam Kate, vytvoříme nový záznam „kate -u %U“, ten Edit-ujem, v záložce Application->Advanced Options odškrtnem(vypnem) možnost Enable launch feedback, což zajistí, že se nám na taskbaru neobjeví zbytečně na pár sekund nové okno Kate. Uložíme a můžeme prgat 🙂

Arch Linux a LAMP

Toto krátké howto se bude zabývat instalací LAMP na Arch Linux.Instalace bude počítat s využitím virtual hostů, s použitím projektu Hardened PHP neboli Suhosin patch a s instalací základních funkčnostních PHP modulů jako je mcrypt,GD,

Začneme instalací balíků:
pacman -S apache php mysql php-suhosin php-apache php-mcrypt php-gd php-curl

Překonfuguruju si /etc/httpd na Gentoo-style
Špatné je na tom je to, že výchozí error log je v conf/modules.d/00_default_settings.conf
a výchozí access log je v conf/modules.d/00_mod_log_config.conf
Upravím php.ini(diff)

Spustím mysqld


SPustím mysql_secure_installation a nastavím heslo roota

Instalace Arch Linux

Rád bych se tu podělil o pár postřehů o instalaci Arch Linuxu na mem i686 stroji :]

ArchLive a WPA připojení

Prvním (potencionálním) problémem bylo to, že se do instalace pouštím pouze s bezdrátovým připojením a to ještě s WPA šifrováním. Ale Arch byl na toto skvěle připraven, takže po shromáždění pár informací od pana Googla jsem si vytvořil konfigurační soubor pro mojí Ganja síť v /etc/wpa_ganja.conf : ctrl_interface=/var/run/wpa_supplicant eapol_version=1 ap_scan=1 fast_reauth=1 network={ ssid="Ganja" scan_ssid=0 proto=WPA key_mgmt=WPA-PSK pairwise=TKIP group=TKIP psk="tajneheslovplaintextu" } a to poté „zapnul“ spuštěním # wpa_supplicant -Dwext -iwlan0 -c/etc/wpa_ganja.conf A ještě si vyžádal (v jiné konzoli, wpa_supplicant nesmíme přerušit) od routeru DHCP : # dhcpcd wlan0Toto nastavení je celkem snadno dohledatelné, ale uvádím ho pro ůplnost a hlavně pro vlastní ůčely 🙂

Čemu se při instalaci určitě vyhněte je oficiální český mirror, čili fpt.sh.cvut.cz jako základní repositář.Má totiž problém s „package listy“, takže když pak budete chtít nainstalovat např. firefox, tak vám nabídne neexistující balíčky, které samozřejmě nestáhne ani ze svého, ani z jiného repositáře. Já jsem si vybral jako výchozí mirror německý ftp.hosteurope.de a jsem spokojen 🙂

Dále, ostatně jako celou dobu postupuji optimálně podle ArchWiki::Beginner’s Guide
V /etc/rc.conf jsem si zvolil toto nastavení: LOCALE="en_US.utf8" HARDWARECLOCK="localtime" USEDIRECTISA="no" TIMEZONE="Europe/Prague" KEYMAP="cz" CONSOLEFONT= CONSOLEMAP= USECOLOR="yes" #... HOSTNAME="shavo" #... MODULES=(!snd_pcsp) #... (Pozn. kdyz jsem tipoval že by KEYMAP mohlo být spíš „cs“, užil jsem si s OpenBoxem hodně zábavy, azbuka a různé šílenosti to psalo, nedoporučuju :D, MODULES=(!snd_pcsp) nám vypne PC Speaker, nesnáším totiž když na mě speaker řve, pokud tedy speaker chcete, tak toto vynechejte)

Zbytek instalace je dosti intuitivni, takze k nemu neni moc co dodat. Jediné, co mi došlo trochu otravné je to, že nejdřív člověk použije celkem chytrý skript na rozdělení partition a poté si sami musíte psát /etc/fstab, no na druhou stranu to zase takový boj není 🙂

UPDATE : : nová verze instalátoru(2009.02) vytvoří /etc/fstab sama 🙂

Nastavení X serveru

Nyní se přeneseme do situace, kdy jsme ůspěšně nainstalovali a nabootovali Arch Linux a pouštíme se do instalace DE
Podle Beginner’s Guide je vše srozumitelně (a hlavně funkčně) sepsané, takže jedeme víceméně stále „copy & paste“, sranda začíná až u rozložení klávesnice pro X :
Jelikož jsem si zvolil aktivní hotplugging, tak jsem si podle návodu zkopíroval soubor 10-keymap.fdi a pustil se do jeho ůpravy. Docela dobrou chvíli mi trvalo než jsem zjistil jaké hodnoty zde opravdu chci mít, nakonec upravené řádky vypadají takto: cz,en ,winkeys Nicméně si jsem si téměř jistý že opravdu správné nastavení rozložení mi zajišťuje až KDE. Pokud o této věci zjistím víc, tak se to tu určitě objeví.
Nyní je nejlepší doba si vyzkoušet xorg.conf, který jsem si nechal vygenerovat příkazem Xorg -configure.
A pokud chci aby X-server fungoval podle mých představ a to je rozlišení 1440×900 a podpora DRI je potřeba upravit tyto řádky : Section "Monitor" #... Modeline "1440x900_60.00" 106.47 1440 1520 1672 1904 900 901 904 932 -HSync +Vsync Modeline "1440x900_75.00" 136.49 1440 1536 1688 1936 900 901 904 940 -HSync +Vsync EndSection Section "Device" #... Option "DRI" "true" EndSection "Screen" #... SubSection "Display" Viewport 0 0 Depth 24 Modes "1440x900" EndSubSection EndSection Section "DRI" Mode 0666 EndSection (Pozn. #… je pouze zástupná značka pro různý obsah, který byl, v mém případě, správně vygenerovaný a není třeba jej měnit)
Nyní by jsme měli mít přípravený X server a můžeme pokračovat přímo balíčky pro DE

Instalace desktopového prostředí

A vemem to, jak se říká, z ostra : pacman -S ttf-ms-fonts ttf-dejavu ttf-bitstream-vera pacman -S zlib shared-mime-info pacman -S kde Nyní si upravíme konfigurační soubor /etc/rc.conf tak, aby mám spoštěl potřebné daemony hned při bootu :
DAEMONS=(syslog-ng hal network netfs crond alsa kdm) No a buď rebootujeme do KDE, nebo si ho prostě pustíme a to takto : /etc/rc.d/hal start /etc/rc.d/kdm start No a nyní máme již systém funkční a můžeme se kochat novým KDE 4.2 🙂

Velice zajimavou možností(jak je popsáno zde) je nespouštět KDM jako daemona, ale přímo z initu(Aby jsme se pak mohli například přihlásit do konzole pokud nám „mrzne“ KDM, což se stát může :), upravíme tedy /etc/inittab :
# Boot to console #id:3:initdefault: # Boot to X11 id:5:initdefault: # Example lines for starting a login manager #x:5:respawn:/usr/bin/xdm -nodaemon #x:5:respawn:/usr/sbin/gdm -nodaemon x:5:respawn:/usr/bin/kdm -nodaemon5:initdefault:
A taky /etc/rc.conf :
DAEMONS=(syslog-ng hal network netfs crond alsa !kdm)

Pár poznatků na závěr

Jde o bodový seznam, hlavně rozdílů oproti Ubuntu/Debianu, které jsem doteď používal :

  • Amarok je v balíčku amarok-base – chvíli mi trvalo než jsem ho našel
  • Flash je v balíku flashplugin, jelikož Arch není tak striktní v otevřenosti jako Debian(-nonfree)
  • xine je šikovný, ikdyž hlásí, že ESD není dostupný, tak si s více zvukovými zdroji poradí bez otazek :]
  • balíček nainstaluji pomocí pacman -S[balíček], update balíčků pomocí pacman -Syy
  • KDE 4.2 je pěkné a použitelné :]

O chaotických šroubcích z(a)tracené pastě a zasraných opravářích

Musím si ulevit, takže sepíšu takovou mikrostory dnešního dne :

Vše začalo myšlenkou, že si konečně vyzvednu základní desku z mého počítače, kterou jsem reklamoval „mezi svátky“, konkrétně 28.12.2008. před týdnem mi totiž došel mail, že mám desku u prodejce k vyzvednutí

Tak fajn, sednu na trolejbus, nikde žádné zácpy, měl jsem i jízdní doklad, takže nikde žádná hrozba. Bezmála 30 minut čumění do blba a přemýšlení o nějakých pracovních záležitostech je za mnou, vystupuji, červená, zelená, chodník, dveře schody a pak „Dobrý den, reklamace jsou vedle“ – fajn, vytasím lejstro. „Ano pane, něco s tím fakt bylo, odeslali jsem to do autorizovaného servisu, je to opravené a odzkoušené“. Přikývnu, podepíšu, poděkuju. Po schodech dolů a doleva, dodávka, zapalovač, Viceroy, červená a zelená.

Na zastávce to bylo ještě lepší, pouze dvě minuty, dopravní zácpy ani tentokrát žádné. Cesta celkem o ničem, opět
Doma už jsem měl vymyšleno, že si nainstaluji Arch Linux(už se dokonce chroot-ovaně instaloval).
No a základem je co? Základem je šťáva! Tak jsem si nalil trochu sirupu a začal hledat šroubky pro zašroubování zdroje. Naštěstí jsou pro mě šroubky záležitost „které nikdy není dost“ a tak si je schovávám když „vykuchám“ např. nějaký starší stroj. Naněštěstí v nich nemám vůbec pořádek, takže hledání mělo svého trvání. Najít v té kupě vhodný šroubek není sranda, najít 4 není už vůbec vtipné.

Když už se mi povedlo najít všechny 4 šroubky a namontoval jsem zdroj a posléze i desku(k té jsem měl od demontáže schované originál šroubky :), tak jsem přišel na další krpu a to chladící pasta, byl jsem si jist, že jsem ji měl, ale byl jsem si též téměř jistý, že jsem ji někomu půjčil, tudíž ji nenajdu. A ano, zanedlouho se to potvrdilo.
Ale když já se tak těšil na Arch a hlavně jsem byl zvědavý na výsledek opravy, že jsem to musel dát nějak dohromady, ale riskovat základní desku za 2 tisíce korun a procesor za 5 tisíc kvůli pastě za 50 korun se mi opravdu nechtělo, tak jsem se rozhodl použít „boxovaný“ chladič – dodávaný s procesorem.

Zapnu počítač a ejhle „operating system not found, please insert system disk“ – tak kde asi může být chyba, no podíváme se do live prostředí Ubuntu (přes USB klíčenku) a vidíme že… že tu není žádný HDD.
No jasně, na tuhle opravu jsem přes měsíc čekal

Pozn. před „opravou“ fungovala deska podivně, práce s jakýmkoliv diskem na ní byla podezřela pomalá a jiným kusem HW to nebylo, protože live prostředí z USB klíčenky na ní jelo(a mimochodem stále jede) naprosto v pořádku

EDIT : : Takže SATA bylo mou blbostí, neměl jsem to korektně zapojené v napájení.Nicméně PATA mi nejede vůbec, ani na zničeném kabelu, který se mi vrátil z opravy(odcházel funkční), ale ani na jiném prokazatelně funkčním

Awstats a Debian Etch

Nastavení awstats jsem se letmo věnoval už dříve ve článku Nastavení AWstats, dneska bych se spíš chtěl zaměřit na to, jak awstats na serveru s Etchem rozjet. Ve článku předpokládám, že máme nastavený Apache(s virtualhosty s rootem ve složce /var/www/domain.tld/) a zvládnem nastavit Awstats(jejich nastavení tu nebudu rozebírat, protože je skvěle popsané ve výchozím configu)

V návodu používám „proměnnou“ domain.tld, což je fiktivní doména, vy si za ni dosadíte název své domény, pro kterou instalujete Awstats

Začneme ůplně klasicky a logicky a to instalací požadovaného balíku :

apt-get install awstats

Nastavení Awstats :

Dále kopírujeme výchozí config a vytváříme vlastní verzi

cp /etc/awstats/awstats.conf /etc/awstats/awstats.domain.tld.conf

Též zkopírujem výchozí soubory awstats do složky výchozího virtual hostu :

cp /usr/lib/cgi-bin/awstats.pl /var/www/localhost/cgi-bin/awstats.pl cp /usr/share/icon /var/www/localhost/htdocs/awstats/icon

Ikdyž jsem předesílal, že se tu nastavení AWstats samu o sobě věnovat nebudu, přecejen bych tu uvedl pár změněných direktiv v tomto souboru a to sice :

DirData="/var/www/domain.tld/datadir" DirCgi="/var/www/localhost/cgi-bin" DirIcons="/awstats-icon"

Proč zrovna takto se dozvíte v další části :

Nastavení virtualhostu Apache

Nyní si otevřeme config apache, většinou v /etc/apache2/sites-available/domain.tld.conf a vložíme tyto řádky :

Alias /awstats-icon "/var/www/localhost/htdocs/awstats/icon/" ScriptAlias /awstats "/var/www/localhost/cgi-bin/awstats.pl" ScriptAlias /awstats.pl "/var/www/localhost/cgi-bin/awstats.pl"

A restartujeme Apache. Nyní máme statistiky dostupné přes adresu domain.tld/awstats.
Složku pro umístění souborů awstats(ikonek, popř. CSS souborů) jsem zvolil /var/www/locahost/htdocs, protože jsou soubory pro celý stroj stejné a je k nim přistupováno přes http.
Direktiva DirData je směrována do složky virtual hostu, protože protože pokud poskytujem FTP přístup k celému virtual hostu, tak není problém pokud do těchto souborů někdo nahlídne, kdežto DirCgi ukazuje do hlavního virtual hostu, kam má přístup pouze administrátor, protože přístup ke spouštění CGI skriptů by nemusel být bezpečný.
Na závěr ještě musíme umístit záznam do CRONu, aby se nám statistiky automaticky generovaly, to uděláme přidáním záznamu do souboru /etc/cron.d/awstats



0,10,20,30,40,50 * * * * www-data /var/www/localhost/cgi-bin/awstats.pl -config=domain.tld -update
Nakonec bych ještě poznamenal, že je velmi pravděpodobné, že tento návod bude kromě Debian Etch kompatibilní i s dalšími Debian-like systémy. Přecijen je psaný na Ubuntu 8.04 🙂